Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (platná od 1.9.2018)

ZÁKLADNÍ   ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA  PŘEMYSLOVICE,
příspěvková organizace
798 51 Přemyslovice 353,
tel.: 582 378 236,             e-mail: zspre@seznam.cz

 

PRAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKŮ

 

I. ZÁSADY A ZPŮSOB HODNOCENÍ A SEBEHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ACHOVÁNÍ ŽÁKŮ, VČETNĚ ZÍSKÁVÁNÍ   PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ 

 a)                                         Obecné zásady hodnocení

Hodnocení žáků upravuje vyhláška č.48/2005 Sb. Cílem a základem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, tj.co se žák naučil, zvládl, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak postupovat dále. Hodnocení by mělo vést k pozitivnímu vyjádření a mělo by být pro žáky motivující. Na prvním stupni jsou z tohoto důvodu využívána i různá obrázková razítka. Důležité je uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Soustředíme se na individuální pokrok každého žáka, nesmí docházet ke srovnávání a rozdělování na úspěšné a neúspěšné. Žáci jsou cíleně vedeni k sebehodnocení a sebekontrole.

 b)                                        Sebehodnocení žáka

Sebehodnocení žáka je nejen nedílnou součástí procesu hodnocení, ale je současně považováno za jednu z významných kompetencí, kterou chceme žáky naučit. Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svou práci. Sebehodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační na další období. Formy sebehodnocení volí třídní učitel a vyučující daného předmětu tak, aby byly splněny tyto zásady:

  •         sebehodnocení je úměrné věku a přizpůsobeno individuálním zvláštnostem žáka
  •         sebehodnocení se postupně stává pravidelným
  •         sebehodnocení je průběžné

 c)                                          Pravidla hodnocení žáků

Pravidla hodnocení jsou součástí školního řádu a obsahují v souladu s § 14 vyhlášky č.48/2005 Sb. zásady hodnocení, průběhu a výsledků vzdělávání a chování, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků, stupně hodnocení a jejich charakteristiku, zásady pro používání slovního hodnocení, podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách, hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. 

1)       STUPNĚ HODNOCENÍ A KLASIFIKACE

a)       Prospěch žáka se ve všech ročnících v povinných, volitelných a nepovinných předmětech klasifikuje těmito stupni:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný

b)       Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího lékaře nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn s souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.

Chování žáka se ve všech ročnících klasifikuje těmito stupni

1 – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – neuspokojivé

Na prvním stupni se použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni slovní označení.

Slovní hodnocení: Ředitel školy může povolit se souhlasem školské rady po projednání v pedagogické radě také slovní hodnocení. Je-li žák hodnocen slovně, převede škola slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:
1.stupeň podpůrných opatření
Využívání různých forem hodnocení, práce s kritérií hodnocení v závislosti na charakteru žákova problému, s důrazem na podporu rozvoje dovedností a vědomostí žáka, zohlednění akcelerovaného vývoje nadaných žáků v práci s učivem. Podpora autonomního hodnocení (sebehodnocení). Hodnocení vždy musí zohledňovat sociální kontext, ve kterém probíhá, a směřovat nejen k vyhodnocení úspěšnosti žákova učení, ale také k posílení jeho motivace pro vzdělávání.
2. stupeň podpůrných opatření
Hodnocení vychází ze zjištěných specifik žáka (např. neznalost vyučovacího jazyka). Nastavují se taková kritéria hodnocení, která žákovi umožní dosahovat osobního pokroku. Užívá se různých forem hodnocení, jejichž kritéria respektují charakter obtíží nebo specifik žáka, včetně jeho nadání nebo mimořádného nadání. Z hodnocení jsou zřejmé konkrétní individuálně specifické podoby činnosti vyžadované po žákovi, jsou jasně a srozumitelně formulována hodnotící kritéria, dále třída hodnocených vlastností a hodnotící škála. Formativní hodnocení směřuje k zpětnovazební podpoře efektivního učení žáků a je pro ně informativní a korektivní: podporuje rozvoj autonomního hodnocení. Sumativní hodnocení žáků s potřebou podpůrných opatření (se speciálními vzdělávacími potřebami) zohledňuje jak omezení žáka, tak zejména jeho pokroky ve vzdělávání.
3. stupeň podpůrných opatření
Toto podpůrné opatření zahrnuje postupy uvedené v předchozích stupních, respektuje specifické nároky na činnost žáků, specifikuje hodnotící kritéria, třídu hodnocených vlastností i hodnotící škálu: provádí kriteriální úpravy hodnocení, využívá slovní hodnocení, formativní i sumativní hodnocení žáka, podporuje autonomní hodnocení (sebehodnocení) žáka a všechny prvky hodnocení zvyšující motivaci žáka k učení. Významně zohledňuje sociální kontext hodnocení a směřuje k podpoře žáka v jeho učení – hodnocení žákovi indikuje konkrétní postupy v učení.
4. stupeň podpůrných opatření
Hodnocení zahrnuje doporučení z nižších stupňů podpůrných opatření. Zohledňuje specifické nároky na činnost žáků, specifikuje hodnotící kritéria, třídu hodnocených vlastností i hodnotící škálu: východiskem je analýza učiva zaměřená na didaktickou přístupnost učiva pro žákovo učení, pozitivní motivaci k dalšímu vzdělávání a vytváření postojů. Výrazné kriteriální úpravy hodnocení, důraz na využívání různých forem formativního hodnocení, včetně slovního, podporu sebehodnocení žáka a práce s motivací ke vzdělávání.
5. stupeň podpůrných opatření
Hodnocení zahrnuje individuálně specifické nároky na činnost žáků, specifikuje hodnotící kritéria, třídu hodnocených vlastností i hodnotící škálu, východiskem je podpora žáka ve vzdělávání a snaha ho motivovat k dalšímu vzdělávání. Formativní hodnocení vychází ze zdravotního stavu žáka, směřuje k vytvoření náhledu na schopnost dosahovat pokroku u žáka. Obdobně se přestupuje k sumativnímu hodnocení žáka. Využívání různých forem hodnocení, včetně slovního.
U žáka s vývojovou poruchou učení může ředitel školy na doporučení třídního učitele a vyučujícího a na žádost zákonného zástupce rozhodnou o použití slovního hodnocení.

2)       CELKOVÝ PROSPĚCH ŽÁKA

Celkový prospěch žáka se ve všech ročnících hodnotí stupni

prospěl(a) s vyznamenáním
Není–li žák v žádném předmětu hodnocen  horším stupněm než  2-chvalitebný, chování  
je hodnoceno stupněm velmi dobré a průměr hodnocení povinných předmětů není vyšší než1,5.

prospěl(a)
Není-li žák v žádném předmětu hodnocen stupněm 5 – nedostatečný.

neprospěl(a)
Je-li žák v některém předmětu hodnocen stupněm 5 – nedostatečný.

nehodnocen(a)
Není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

Při určování celkového prospěchu při slovním hodnocení převádí třídní učitel ve spolupráci s vyučujícím slovní hodnocení na odpovídající klasifikační stupeň.

3)    NÁHRADNÍ TERMÍN HODNOCENÍ

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení 1.pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za 1.pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci 2.pololetí, určí ředitel školy náhradní termín tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku.     

4)    POCHYBNOSTI O SPRÁVNOSTI HODNOCENÍ

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení, je-li vyučujícím ředitel, krajský úřad. Ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem. V případě, že se hodnocení týká chování nebo předmětů výchovného zaměření posoudí ředitel školy dodržování pravidel hodnocení a výsledek potvrdí nebo změní nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti.

5)       OPRAVNÉ ZKOUŠKY

Žáci 9.ročníku a žáci, kteří na daném stupni dosud neopakovali ročník, kteří na konci 2.pololetí neprospěli nejvýše ze dvou předmětů z výjimkou předmětů výchovně zaměřených konají opravné zkoušky.

  •     opravné zkoušky se konají nejpozději do do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy
  •      žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku
  •      opravné zkoušky jsou komisionální
  •       komise je tříčlenná, jmenuje ji ředitel školy a tvoří ji
    • ředitel, popřípadě jím pověřený učitel
    • zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě
    • přísedící, jímž je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu dané vzdělávací soustavy 
  •      žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl
  •      ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15.září následujícího  školního roku, do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku
  •      v odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné
    základní škole, zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor
  •      pro přípravu na opravné zkoušky jsou žákovi ponechány studijní materiály a umožněny alespoň dvě konzultace s vyučujícím       

6)      OPAKOVÁNÍ ROČNÍKU

Žák opakuje ročník, pokud na konci 2.pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni již jednou ročník opakoval. Žák může opakovat ročník z vážných zdravotních důvodů, bez ohledu na to, zda již na daném stupni ročník opakoval.

7)       POSTUP DO VYŠŠÍHO ROČNÍKU

Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci 2.pololetí prospěl ve všech povinných předmětech s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí také žák, který neprospěl, ale na daném stupni již jednou ročník opakoval.

8)       VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ 

POCHVALY

Pochvala třídního učitele

– za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci

Pochvala ředitele školy ( po projednání v pedagogické radě )

– za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Pochvala ředitele školy se zapisuje na vysvědčení.

Obě pochvaly mohou být doplněny věcnou odměnou. 

KÁZEŇSKÁ OPATŘENÍ 

Napomenutí třídního učitele – uděluje se bezprostředně po přestupku a zápisem do ŽK uvědomí třídní učitel zákonné zástupce žáka. Uděluje se za

  •     ojedinělé méně závažné přestupky (zapomínání, vyrušování, neslušné chování)

Důtka třídního učitele –  uděluje se před kolektivem třídy a písemně ( dopisem ) informuje třídní učitel zákonné zástupce žáka. Uděluje se za

  •          opakované méně závažné přestupky, viz napomenutí třídního učitele
  •          opakované méně závažné přestupky proti pravidlům slušného chování ke spolužákům, učitelům a pracovníkům školy
  •          porušování pravidel používání mobilních telefonů, tabletů a multimediálních přehrávačů
  •          porušování a neplnění příkazů pedagogických pracovníků

Důtka ředitele školy – uděluje se po projednání v pedagogické radě a před kolektivem třídy. Ředitel písemně ( dopisem ) informuje zákonné zástupce žáka. Uděluje se za

  •          opakované přestupky, viz důtka třídního učitele
  •          záměrné poškození majetku spolužáků, učitelů a pracovníků školy
  •          slovní napadení, drzé chování a agresivita vůči spolužákům učitelům a pracovníkům školy
  •          hrubá lež či krádež
  •          jiné hrubé porušení porušení školního řádu

Při návrhu udělení opatření k posílení kázně se přihlíží zejména

  •          k závažnosti přestupku
  •          k četnosti a opakování přestupku
  •          k hodnocení žáka ostatními pedagogickými pracovníky
  •          za jeden přestupek se žákovi uděluje pouze jedno opatření k posílení kázně
  •          učitele jsou povinni, pokud je to možné, včas informovat žáka a jeho zákonné zástupce o problémech, které by mohly vést k   udělení opatření k posílení kázně

9)       ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI

Podklady pro hodnocení a klasifikaci získává učitel

  •          soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, včetně domácích úkolů
  •          různými druhy zkoušek ( písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové )
  •          analýzou různých činností žáka
  •          konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby s výchovným poradcem
  •          rozhovory se žákem i zákonnými zástupci
  •          podkladem pro hodnocení není pouze aritmetický průměr klasifikace

10)   PRAVIDLA ZKOUŠENÍ

  •          Žák musí být z jednoho vyučovacího předmětu vyzkoušen alespoň třikrát během pololetí ( z toho nejméně jednou ústně ).
  •          Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi hodnocení okamžitě, hodnocení písemných zkoušek nejpozději do 7 dnů, čtvrtletních
    a slohových prací do 14 dnů.
  •          Termíny písemných zkoušek trvajících déle než 15 minut konzultuje učitel s jinými vyučujícími. Za koordinaci termínu
    zodpovídá třídní učitel.
  •          Písemné zkoušení trvající déle než 25 minut smí žák absolvovat pouze jedenkrát během vyučovacího dne.
  •          Ústní zkoušení nesmí trvat déle než 10 minut.
  •          O písemném zkoušení trvajícím déle než 25 minut musí být žáci prokazatelně informováni.
  •          Při jakémkoli zkoušení je nutno přihlížet k individuálním zvláštnostem jednotlivých žáků.

11)   INFORMOVÁNÍ O PROSPĚCHU A CHOVÁNÍ

Zákonné zástupce informuje o prospěchu a chování žáka třídní učitel nebo vyučující

  •          prostřednictvím žákovských knížek
  •          na třídních schůzkách nebo v konzultačních hodinách
  •          po předchozí telefonické domluvě kdykoliv, pokud o to zákonní zástupci požádají

Vedení školy informuje o prospěchu a chování žáka třídní učitel nebo vyučující

  •          prostřednictvím jednání a zápisu z metodického sdružení a předmětové komise
  •          v písemné formě v příručních katalozích
  •          na jednáních pedagogické rady
  •          v případech vyžadujících aktuální řešení ihned 

II. KRITERIA HODNOCENÍ

 KRITERIA PRO KLASIFIKACI CHOVÁNÍ

CHOVÁNÍ

1 – velmi dobré
Žák dodržuje ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se 
dopouští ojediněle.

2 – uspokojivé
Žák se dopustí závažného přestupku proti ustanovení školního řádu.
Zpravidla se přes důtku třídního učitele i ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost  kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování.

3 – neuspokojivé
Žák se dopouští takových závažných provinění, že je jimi vážně
ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu.

KRITERIA PRO KLASIFIKACI VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH   S PŘEVAHOU TEORETICKÉHO ZAMĚŘENÍ

1 – výborný
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

2 – chvalitebný
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se   projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomoci studovat vhodné texty.

3 – dobrý
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

4 – dostatečný
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomoci učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

5 – nedostatečný
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné mezery. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

KRITERIA PRO KLASIFIKACI VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU VÝCHOVNÉHO  A PRAKTICKÉHO ZAMĚŘENÍ

1 – výborný
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

2 – chvalitebný
Žák je v činnostech velmi aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

3 – dobrý
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

4 – dostatečný
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

5 – nedostatečný
Žák je v činnostech převážně pasívní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

KRITERIA SLOVNÍHO HODNOCENÍ A ZÁSADY PRO VZÁJEMNÉ PŘEVEDENÍ KLASIFIKACE A SLOVNÍHO HODNOCENÍ

Ovládnutí učiva

1 – výborný
ovládá bezpečně

2 – chvalitebný
ovládá

3 – dobrý
v podstatě ovládá

4 – dostatečný
ovládá se značnými mezerami

5 – nedostatečný
neovládá

Myšlení

1 – výborný
pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný

2 – chvalitebný
uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý
menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný
nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou

5 – nedostatečný
odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Vyjadřování

1 – výborný
výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný
celkem výstižné

3 – dobrý
myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný
myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 – nedostatečný
nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá  nesprávně

Celková aplikace vědomostí         

1 – výborný
užívá vědomostí  spolehlivě a uvědoměle, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný
dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý
řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný
dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 – nedostatečný
pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Chování

1 – velmi dobré  Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního  řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 – uspokojivé    Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti    pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 – neuspokojivé Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

Pravidla hodnocení žáků byla projednána a schválena školskou radou a pedagogickou radou.

 

31.8.2018

RNDr. Eva Šigutová
 ředitelka ZŠ

Napsat komentář